Spy's diary Str.Fido

Hvězdárna - Ondřejov

Created by Str.Fido | Published 09/14/2017
GSQ0S
  • scientific centre

GPS co-ordinates For members only

Czech Republic, Plzeň Region

Add to the plan
Export to GPX
Show on the map
Enter additional information
Secure the Object
You haven't secured this object

9

100%

Show raters

Photodocumentation 3

3295

Hvězdárna v Ondřejově

 

Astronomický ústav Akademie věd České republiky je jednou z nejstarších vědeckých institucí v českých zemích. Je totiž přímým pokračovatelem klementinské hvězdárny, založené při jezuitské koleji "Klementinum" na Starém městě pražském ve specielně postavené astronomické věži, jejíž stavba byla dokončena v r. 1722. Klementinská hvězdárna měla nejen rozhodující význam pro další rozvoj astronomie u nás, ale byla i kolébkou všech našich novodobých exaktních věd. Například nepřetržitá řada klementinských meteorologických pozorování, pokrývající dnes více než celá dvě století, patří k základním světovým řadám a je v tomto rozsahu ojedinělým celkem, reprezentativním pro celou střední Evropu.

Po zrušení jezuitského řádu přešla klementinská hvězdárna pod státní správu a po vzniku Československé republiky z ní byla vytvořena Státní hvězdárna, která sídlila v Klementinu až do r. 1940, kdy byla z Klementina vystěhována do činžovního domu v Praze-Vinohradech, Budečská ul. 6.

Velký význam pro další rozvoj astronomie v českých zemích měl pak vznik hvězdárny u městečka Ondřejov, vzdáleném 35 km na jihovýchod od Prahy a v nadmořské výšce 528m. Roku 1898 zde zakoupil J. J. Frič, továrník v Praze, pozemek pro vědecké účely a na něm vybudoval soukromou hvězdárnu, kterou v roce 1928 věnoval československému státu pro potřeby University Karlovy. Od počátku však byla využívána a spravována Státní hvězdárnou a tak při vzniku Československé akademie věd došlo k úplnému splynutí těchto dvou ústavů a k 1. 1. 1954 vznikl Astronomický ústav Československé akademie věd se sídlem v Praze v Budečské ulici. Koncem roku 1992 se Astronomický ústav stal pracovištěm Akademie věd České republiky a v roce 1993 bylo sídlo přeneseno do Ondřejova a pražské pracoviště bylo přemístěno z Vinohrad na Spořilov, do budovy Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky.

Historické kopule hvězdárny slouží v současné době jako muzea. Ve verandě muzea V. Šafaříka je umístěn tubus Fričova dalekohledu, jehož optika, více než 150 let stará, slouží dále ve slunečním oddělení k pozorování slunečních skvrn. Jsou zde též přístroje vyrobené převážně Josefem Janem Fričem a dobové fotografie ze stavby hvězdárny. Hvězdárna je koncipována jako arboretum se vzácnými keři a dřevinami.

 

Zdroj: www.asu.cas.cz


TOP 10 photos

10 new photos TOP 10 photos
3295 09/08/2017
3295a 09/08/2017
3295b 09/08/2017
0 times secured
Photodocumentation 3
0 0 0 0 0 0 0
Daniel
| 3,040
Published
Posted 09/14/2017
Processing...